Kutno
Podle legendy bylo město založeno v 10. století šlechticem Petrem z Kutné Hory, pravděpodobnější je však původ ze staropolského výrazu „kąty“, označujícího provizorní bydlení lesních dělníků. První písemná zmínka o Kutnu pochází z roku 1301, roku 1386 mu Zemovít IV. udělil právo pořádat trhy a v roce 1444 je uváděno jako město. Rozvoj nastal v 18. století, kdy město patřilo rodu Zamojských.
Kutno bylo známé početnou židovskou populací, která před druhou světovou válkou činila 8 000 z celkových 26 000 obyvatel města. Narodil se zde spisovatel Šalom Aš, na jehož počest se ve městě koná bienále židovské kultury. Místní Židé byli vyvražděni za druhé světové války, kdy byla také zničena synagoga.
V září 1939 proběhla v blízkosti města bitva na Bzuře, při níž se polská armáda neúspěšně pokusila odrazit agresi nacistického Německa. Kutno je významným dopravním uzlem: leží nedaleko dálnice A1, kříží se zde železniční trati z Varšavy do Poznaně a z Lodže do Toruně. Místní průmysl reprezentují firmy AMZ-Kutno (automobily), Miflex (elektronické součástky), DS Smith (obalové materiály), Polfarmex (léčiva) a Hoop (nealkoholické nápoje). Sídlí zde Vyšší národohospodářská škola.
K turistickým atrakcím patří historické centrum s kostelem sv. Vavřince z roku 1301, přestavěným v 19. století, a městský park Jara národů o rozloze 17 hektarů, v němž se nachází muzeum bitvy na Bzuře. Město je známé také díky svátku růží, který se koná od roku 1974.
Okolí Kutna je nejsušší částí Polska, průměrné roční srážky nepřevyšují 550 mm.
* Stránky městského úřadu
* Informační centrum
* Informační centrum
Mapa - Kutno
Mapa
Státní území - Polsko
Polská vlajka |
Počátky polského státu a jeho christianizace sahají do 10. století. Polské království, které roku 1569 prohloubilo unii s Litvou, bylo jedním z mocných evropských států, avšak zaniklo v trojím dělení Polska (1772–1795). Roku 1918 bylo Polsko obnoveno jako republika. Po 2. světové válce, která zemi těžce postihla, bylo Polsko do roku 1989 součástí Východního bloku.